Pátek 25. října
Ahojte! Včera v noci jsme s Dášou odeslaly — s vypětím všech sil a vzepjetím znalosti angličtiny on-line imigrační dotazník… A sedíme ve vlaku směr letiště V. Havla… odtamtud s mezipřistání v Dubaji do Christchurch. Když nás tam pustí, tak nás čeká Nový Zéland — Severní i Jižní ostrov… a pak pár dní v Austrálii… Jedeme si plnit zase jeden z cestovatelských snů!!!
Sobota 26. října
Lidičky, neberte to prosím jako nějaké vytahování, letíme business class poprvé...ale je to obrovský rozdíl!!! Osobní servis, když chceš, tak šampaňské, výběr z jídel servírovanych NS porcelánu, bílé látkové ubrusy na stolečcích a ubrousky...pak si vysuneš sedadlo úplně na rovinu, máš měkký polštářek a deku, lehneš si na bok a spinkáš...a když máš žízeň či chuť, jen si řekneš...teď jsme v Dubai a snídáme v loungi...úžasný výběr jídel...a sedíme u zurčící fontánky...atd., atd....a Drobku: jíst v letadle jsme zvyklé......teď nás ovšem čeká těch 17,5 hodin letu...
A to nemluvím o menu hodném zážitkové restaurace, výběru vín, koktejlů, koňaků ...a taky zde máme bar, kam se můžeme jít rozptýlit...a taky máme kosmetické přípravky Bulgari, hedvábná pyžama atd...noooo...tohle jsem opravdu nečekala...tak připíjíme sklenkou Moët Chandom!!!
Když tak tenhle kousek nečtěte, já si to tu jen uložím pro vzpomínku:
Hana: Kir Royal coctail, Porto tawny 10leté
Dáša: Negroni coctail
+ olivy + horké oříšky
Kousky lososa s grapefruitem a křenovým krémem,
Hovězí tenderloin s majonézovou omáčkou, dušená brokolice a brambory a celer gratinované,
talíř čerstvého ovoce a talíř boutique sýrů s krekry, oříšky a sušeným ovocem
Neděle 27. října
A jsme v Christchurch...nejangličtější a nejkulturnější město Jižního ostrova Nového Zélandu...a výchozí bod na Antarktidu!
Je zima, pošmourno, ale my jsme šťastné, protože jsem taaak daleko !!!
Čisté hedvábí neeee, ale směs, nicméně i tak!
Člověk si musí uvědomit, že jsme skutečně u "PROTINOŽCŮ"...začínají kvést květiny a zpívají ptáci
Jsme utahané ...časový posun 12 a půl hodiny...a ráno vyrazíme v 6:00...tak dobrou noc!
Údajně používané budky...dají se z nich volat nouzová čísla a mobily...
Hmmm, tady je půl čtvrté ráno a my se po 5 hodinách spánku cítíme vyspané a to máme ještě 2 hodiny do budíku...tomuhle říkám časový posun...mysl by to dala ale tělo je úplně zhlouplé
Naše skupina čítá 16 osob, víc žen všichni staršiho věku, Češi i Slováci...uvidíme, jak to bude fungovat...viděli jsme se poprvé na podvečerní prohlidce , protože se letělo různými spojí, z nichž ten náš byl nejkratší a nejrychlejší...
Psina, jako s lidmi v Africe či Mexiku tady asi nebude, ale nikdo se na první pohied nechoval protivně...
A se slovenským průvodcem Alexem si už tykáme....holt společné cigárko....
tak my ještě zhasneme a zkusíme odpočívat..
Pokoj jsem nefotila, spíme v IBISU, je to tu velké a pohodlné, prostě evropský kvalitní standard...
Ještě perlička: jak jsme tak měli většina z nás časově posunuté i žaludky, chtělo to jen něco malého a moje gurmetské JÁ neomylně našlo prý nejlepší ramen v centru Christchurch...fakt výborné, nicméně doufám v jídla novozélandská!!!
Pondělí 28. října
Dobré novozélandské ráno! Zima, ale neprší.., svítá ...jedeme z Christchurch , kde dnes už staví jen nízké domy, přes vilová předměstí - jsou tu hlavně rezidenční skupiny stejných domků...
Z historie: Christchurch založili maurští bojovníci a lovci kolem 1250 n.l., Evropané přišli až v 19.stol...velrybáŕi...pak osadníci z Británie, místní řeku pojmenovali AVON...797 osadníků v roce 1850 n.l....kdo se tam chtěl usídlit, musel zakladateli lordu Godleymu předložit potvrzení svého faráře ( je tu anglikánská církev), že je abstinent a vzorného chování...
Zemětřesení přišlo v roce 2013 a bylo opravdu ničivé....víc než 7° Richterovy stupnice...prý ale máme být v klidu: 80 let teď nic nepřijde ....
Dnes tu mají svátek práce..no joooo, dyť je jaro! Tím pádem snídaně bude v McDonald's...to je síla: včera ramen, dnes "měkýš"...
Jedeme oblastí pastvin...nádherné krávy a ovce na velikých plochách...pastviny okrašlují větrolamy v podobě živých plotů z pečlivě zastřižených jehličnanů...a svítí slunce a v dálce se třpytí sníh na horách...
ZAJIMAVOSTI:
Zéland má DVĚ státní hymny: God save the Queen..a God defend Zealand!
Nikdy zde nemůžeme být dále než 120 km od moře
Natáčel se zde Pán prstenů, což vyneslo Zélandu slávu a peníze a dnes je ti regulérní ministerstvo Pána prstenů a příslušného ministra .
Města jsou zde nejjižněji na světě...
Sir Edmund Hillary se narodil v Aucklandu...
Je tu jediný původní savec netopýr...
A dovezený savec vačice, který je tak přemnožený, že za mrtvolku dostaneš 40 dolarů...
Je tu nejvíc druhů tučňáků a nejmenší delfíni na světě...
Dnes již nežijíci pták Noah...dorůstal do výšky 3m a vážil 200kg a byl mňam, proto vyhynul..
A hora s nejdelším maurským názvem...hmmm...tak to sem nepřepíšu...
Welll..
Nádherná příroda Jižních Alp...jižní ostrov je méně obydlený - 3/4 obyvatelstva bydlí na severním ostrově
Dle maurů se Zéland jmenuje OSTROVY DLOUHÉHO MRAKU...stále se chrání čistota přírody na obou ostrovech
Nejjižnější vinařství jsou na jižním Zélandu
Jezero TEKAPU...přejeli jsme z okresu Canteburry do okresu McKenzie...název tohoto okresu je podle slavného zloděje ovcí...
Jižní ostrov Zélandu je největší ostrov na světě a údajně i nejkrásnější...
Ovce se pasou zcela volně, protože nejsou zde pro ně predátoři
Jsme ve výšce přes 700m
Jedeme na největší jezero PUKAKI
První cestovatel tu byl Holanďan Tassman...ale nepodařilo se mu tady vylodit, protože Maurové mu to nedovolili, tak plul dál a objevil ostrov Tasmánie, také tasmánske moře atd.,
pak se tu přetahovali Francouzi a Britové...ale nakonec se Maurové dohodli s krákovnou Viktorií, nicméně Britům zůstalo právo skupovat půdu a dodnes se z toho táhnou spory...
Jedeme do národního parku AORAKI, je to park cca 700 horských štítů, včetně nejvyšší hory Mt.Cook neboli Aoraki...podle legendy připluli na kanoi 3 chlapci, kanoe se převrhla, oni sice nastoupili zpět, ale změnili se v kámen a jeden z nich se jmenoval Aoraki
Tohle všechno vidíme z busu na Tasman Valley Road
Vydali jsme se za slunce na Hooker Valley trek...pod nohama dost slušná vrstva sněhu...ufff...docela náročné...ale prostě nádhera!!! Teď už se zatáhlo a začalo mrholit,takže jsme měli štěstí!
Ufff, to byl nadherný den!!!
Úterý 29. října
Zase projíždíme krásami NZ..Alpy a jezero Wakatypu
Lidičky, tady je nepřetržitá přírodní krása ...
Na Zélandu mají spoustu svátků nejen státních, ale i regionálních, kdy daný regionálních má volno...
Zajimavé je, že volno mají nejen 1.1.,ale i 2.1...vánoce jsou zároveň začátkem letních prázdnin...a je tu holt Santa Claus ..
Štědrý večer je v posledních letech nejlépe s grilováním, šampaňským a Pawlovou...mají ovšem půlnoční mši..vánoční strom pohotukawa roste na plážích, má růžové květy, nicméně doma mají borovičky zdobené jako u nás...
Blížíme se k městečku Te Anau - poslední osídlení před vstupem do rozlehlého národního parku
Na pastvinách jsou kromě ovcí a krav JELENI...jsou tady chovaní jako domácí zvířata...vyfotit se nedají..splývají s okolím
Je jaro, kvetou sakury
NZ je konstituční monarchie, což je jasné, že...
Výplata je každý měsíc a důchod je vyplácen všem stejně, pokud tu člověk žije aspoň 10 let a pracoval po 50 letech věku - je to příspěvek a jinak je spousta možností,jak šetřit na důchod...NZ je na první m místě na světě ve finanční gramotnosti obyvarel
Oprava: výplata je každý týden!
Milford Sound je podle Rudyarda Kiplinga osmý div světa...jediný splavný fjord na jihu NZ..park je obklopen horami 2000m...
Údajně to tu vzniklo tím, že jeden z bohů vysekával fjordy a ten poslední byl nejkrásnější, protože božská zručnost se holt zlepšila...
Celé toto území se jmenuje Fjordland a je to světové dědictví...hlavní částí jsou deštné pralesy...většina nepřistupných, prší tu údajně skoro pořád, ale přesto je to nejnavštěvovanější část NZ..
Zastavíme v místě Valley Eglington na "kukánek"
Jo a tady ...viz fotka nahoře...se natáčel Pán Prstenů a Mission Impossible
Milford fjord byl objeven až 1825, protože z moře není vidět...původně tu měli Mauři svou školu života, učili se tam soužití s přirodou ..bílý osadníci tu pak založili malé městečko..
Nejdeštivější místo světa nás přivítalo podmračeným nebem...aby se posléze rozsvítilo slunce...plavba trvala 2 hodiny a uteklo to "jako voda"...spousta vodopádů, úžasné skalní stěny...a taky malí tučňáčci a lachtánci ...faunu se ale nedařilo vyfotit
Papoušek Kea ...správně Nestor Kea...jediný druh alpských papoušků...hnízdí v norách, je velmi inteligentní...všežravec.
..nicméně si zamiloval ovoce (za to ho ovocnáŕi málem vyhubili)
Dobré ráno! Po dobré snídani opouštime Queenstown, je stále chladno,ale svítí slunce....
Středa 30. října
Jedeme se podívat na první místo na světě,kde se začalo s komerčním bungee jumping...no dobře noooo....vzniklo to ale na ostrově v Polynésii a dones je to zkouška dospělosti mužů
Aron Town ...zlatokopecké městečko ...zlato našli Mauři, ale samozřejmě to pak těžil celý svět...
Pardon..Arow Town
A nezastavili jsme tam, protože naše řidička to prostě projela a průvodce na to nic...zlobíme se...
Není to skanzen, normálně se tu žije...jen tahle hlavní Buckingham street je pro turisty...
Lidičky, zase musím zopakovat, že v každý okamžik jsme obklopeni nádhernou přírodou...a je tu čisto: dámy pochopí, když řeknu, že když večer po celém dni použijeme pleťovou vodu, osvěží, nicméně tampon zůstane čistý!!!
Jedeme do městečka WANAKA ...5000 obyvatel...u jezera Wanaka
Průměrná délka života novozélanďanů je 81,6 let...
Hory, jezera, hory, jezera..ovce, krávy...málo lidí...blaho v duši mám
Národní park Apspring...deštný prales... centrem je městečko Thunder Creek Falls...musím říct, že podobné stromy jsem viděla v mlžném pralese v Karibiku i na Tenerife..
Pomalu se dostáváme na západní pobřeží ostrova k Tasmánskému moři...jmenuje se to tu Ship Creek
DP moře se vlévá řeka Hast
Stromy kahikatia rostou jen na jižním ostrově NZ
Tak ještě jedno místní černé pivo typu Stout...a spinkat....zítra už počasí neuniknem , má pršet celý den....to dáme (holt nám nic jiného nezbude!)
Ano, máš vlastně pravdu, Luďko ...je jen několik míst, kde jsou i volně v pralese...a tohle místo CK věděla - bod pro ně!
( jen si sem ukládám info: tento super motel se jmenuje WEST HEAVEN)
Čtvrtek 31. října
Snídaně v místní doslova snídaňovně (uznávám, že vejce Benedict byla na úrovni Werichovy vily! Wow!)
A prší....
A my jedeme do městečka Franz Josef...skutečně jde o Františka Josefa I., neboť tuto oblast poprvé objevil Rakušan...všude kolem jsou hluboké deštné pralesy...ale nefotím, bo jsou kapky na skle...
Nápis: zavítejte dveře, protože by mohli vejít ptáci a vačice, a i když jsou to též stvoření boží, jejich bohem je příroda!..
Plyšáci jsou zjevně vítáni!
00
Infocentrum v městečku Franz Josef nabízí pohled na 2 kiwi...jdeš tam s infra baterkou, protože jsou to noční ptáci a nesmíš samozřejmě fotit...ani mluvit...je parádní je pozorovat, jak si tam kutají v listí a hlíně...jsou fakt srandovní...jedná se o vysoce chráněné tvory, dnes symbol jižního ostrova Zélandu ...
Taky tam vidíš chameleona z pobřeží Tasmanova moře
Městečko Hari Hari je zajímavé jen tím, že tu přistálo první letadlo z Austrálie...well...
Městečko Ross, kde našli 3 kg zlatý nuget..nevěděli, co s ním, tak ho nějaký čas používali jako zarážku dveří u hospody
Jedeme do městečka Punakaiki na oběd...jsme v oblasti, kde v 19. stol. řádila zlatá horečka
Změna: oběd bude v Hokitika...
A to proto, že je tu místní specialita: white bate fish...rybičky, které se loví v místním jezeře
Hlavní je, že se dost vyčasilo a oteplilo!!!
Dnes máme trochu odpočinkové odpoledne (hmmm, asi bude to,co v NDR nazývali washtag) v městečku Greymouth, kde přespíme ...
Usoudili jsme, že tenhle porost vypadá jako přezrálá brokolice ...asi ta IPA byla silná..
Luďja: V tom kostele v pralese - viz výše...jsem to tam i komentovala
Večer jsme se s Dášou šly projít podél moře...docela pořádnou procházku jsme si daly ... a na zpáteční cestě jsme okukovaly místní domečky...je to holt úplně jiné, než země, které jsme v posledních letech navštívily při těch našich "velkých cestách"
Dobré ráno! Po večeři jsme se celkem brzy zakutaly do svých velikých postelí, protože venku zuřil lijavec...dnes ráno to taky nevypadá vlídně...nu což, že
Nooo, já ti ani nevím...já už se koukám po těch šedovlasejch a ti jsou šarmantní, to jooo
Čeká nás městečko Punakaiki v blízkosti Pancake Roque (čili Lívancové skály)...jsou tu endemivké palmy a zvláštní chodiví ptáci..tak uvidíme, jestli v té mlze něco uvidíme
Jedeme po West Coast Road...národní park
PAPAROA
Tak jsme zase napojili duše i bříška a pomalu projíždíme od západního pobřeží do vnitrozemí
A leje...to jsme měli štěstí na Pancake Roque!!!
Nebe se smilovalo...sice bez slunce, ale i bez mlhy a deště!
Pancake Roque...úúúžasnééé!
Pátek 1. listopadu
Nový Zéland má stále velké zásoby zlata, proto jsou zlatokopecká městečka normálně fungující osídlení...
(Poznámka pro mě: včerejší hotel ASHLEY v Greymouth)
Městečko REEFTON...má cca 900 obyvatel, ale je zajímavé tím, že bylo cca roku 1888 jako první na jižním ostrově Zélandu elektrifikované, a to z vlastní elektrárny...stále je tu zlatokopectví...
Hmmm, dobrého ginu...hezky zahřál...
Blížíme se do lázeňského městečka Hamner Springs, které má asi 1800 obyvatel, ale pro léto až 5000 ubytovacích kapacit..teď je jaro, tak ještě by mělo být bez davu turistů...
Krajina je pořád úžasně krásná, ale nebudu pořád fotit, ono by to nakonec vypadalo pořád stejně....
Kromě toho, že se sem jezdí lidé z dalekého okolí najíst...pečená žebra..tý jooo, je to pravda! Připomíná mi to kolena u Kolarika ve Vídni...prostě tohle gurmet potěšení tě dostane! Nejlepší žebra, jaká jsem v životě jedla! Určitě!
A tiše spící osazenstvo busu (no bodejť, když máš v sobě takový oběd, včetně pinty Guiness) je vezeno na východ ostrova ...
Máme to letos s Dášou pěkně propojené: v březnu Tichý oceán ve Střední Americe a v listopadu Tichý oceán na opačném konci světa!!!
Opět krásný apartmán s terasou otevřenou k horám...apartmány nefotím...nejsou nějak specifické, nicméně vždy velké, pohodlné absolutně čisté, se vším, co člověk potřebuje, včetně konvice, čajů, kávy, čokolády, atd.,atd...
(Pro mě info: hotel Lobster Inn v Kaikoura)
Večer jsem šly jen na krátkou procházku a já pak ještě na grilovanou sépii, pivko a popovídání a pak jsem si užila Sauvignon Blanc z místního proslulého vinařství z Marlborough...a do postele...nepořádáme tu dlouhé večírky, protože všichni jsme večer už docela "hotoví"...lidičky, kteří na jihu u protinožců byli, říkají, že vážně je ten časový posun tak významný, že holt večerní únava je normální ...nicméně každý den opravdu za to stojí!
Kosatky jsou dlouhé asi jako běžný autobus!
Většinou jsme pak už nefotili a asi půl hodiny jen pozorovali jak si hrají ....veliké štěstí v duši...
Sobota 2. listopadu
Jsme na východě ostrova, opouštime oblast Cantebury a jedeme do vinařství v oblasti Marlborough...Nový Zéland se dostal na vinařskou mapu teprve nedávno, ale jejich Sauvignon Blanc už poráží evropská vína...skvělá značka je Babich (čti Babiš!), rodinné vinařství
Alan Scott Winery nás očekává
Přesto, že jedeme podél moře, nalevo jsou zase malebné zelené kopce
A je to tu zase!
Po nasycení ducha přichází nasycení těla:
Dnešní odpoledne bych nazvala "cestovatel na víně"... podrobnosti až se trefím na klávesnici
Vinařství Lawson's Dry Hills
Obě vinařství skvělá...časem degustace popíšu...u Scotta to bylo s obědem: jak vidíte výše na fotkách, vybraly jsme si sýrové prkno (místní sýry - typ modrý sýr, camembert, stařený, dále ořechy, karamelizovaná červená řepa a cibule, květák a karotka v karí, naložená hruška, okurčičky "kornišonky", svěží zelené jablko), sardský chléb..a kraba...upraveného tak,jak jsem ho ještě nejedla - vykostěný, prudce ogrilivaný a skvělý salátek
Ráno se chystáme na Blueridge Ferries-opouštime Jižní ostrov a plujeme na Severní do města Wellington....loučíme se s malými městečky a neustále nás obklopující přírodou...dojem z tohoto jižního ostrova je hluboký a krásný!!!
Neděle 3. listopadu
Rozhodli jsme se to řešit ginem...
Cookův průliv je prý druhý nejdivočejší na světě kvůli silným proudům...
Uffff, už se tu dá ujít i pár kroků skoro rovně...
Kupodivu nám zatím nebylo špatně, ani jsme neměly skutečně hrůzu, byly jsme ve stádiu "vzrušující "...
Místo po 3 hodinách se po 5 hodinách blížíme k Wellingtonu
Vlastně po více než 6 hodinách
Po ubytování v hotelu Ibis jsme vyrazili na procházku městem. ...a pak jíst, pít a povídat do parádní Irish Pub ..ale to až zítra, protože zážitky dnešního dne v kombinaci s černým pivem McMurphy's Irish Stout mi zavírá oči....
Kia ora! Jdeme si užít snídani v hotelu!
Pondělí 4. listopadu
Ad jídlo: hodně tu jíme různé druhy pie...vliv Británie samozřejmě...dost dobré!
A je tak kolem 16°C a slunečno....mňooo, letní oblečení máme zjevně k ničemu...všichni se tomu smějeme...
Městečko Foxton...mrňavé, ale mají tu divadlo (asi tak pro 3 herce a 50 diváků a je vyprodáno ), muzeum velikosti pokoje, ovšem i promenádu u řeky, squash club, golf a dostihové závodiště s tribunou, samozřejmě kostel...a pobočku ministerstva sociálního rozvoje...a funkční větrný mlýn...moc hezké!
Mimochodem na NZ je zakázáno chovat některá psi plemena, např rotvailer
Tongariro národní park je naším dnešním podvečerním cílem..je to park zapsaný UNESCO v 1993...mají tam být 2 nejaktivnější sopky Ruapehu a Ngauruhoe...jsou posvátné pro Maury...a Ngauruhoe je místo, kde se natáčel Pán prstenů - Sauronovo oko
Už se objevují ..ten zadní vrchol je 'Sauron" neboli "Hora Osudu"
Aha, na fotce ta zadní sopka není vidět...nevadí, časem předpokládám bližší záběr...
Na noc nás zakotvil v Park Hotelu přímo tady v národním parku...výborná večeře a černý stout Polter....a dobrou noc!
Kia ora! Báječná snídaně v teploučké jídelně - večer tam hořel i obrovský krb - mrholí, tak uvidíme, co uvidíme???
Úterý 5. listopadu
Jedeme k jezeru Taupa
Jezero Taupo je největší na NZ...vzniklo sopečnou explozí, jejíž následky pocítila i antická Evropa - je to v kronikách - nevěděli ovšem, co to je a odkud to přišlo...
Zajímavost: borovice tu vyrostou za 15 let (u nás za cca 30)...vědci tuto skutečnost zkoumají již mnoho let, ale zatím závěry neučinili...nejvíc to spojují se sopečnou činností
Ufff: podle zpráv bylo včera ve Wellingtonu v 15h zemětřesení o síle 5,8...my jsme odjeli ve 12:30h ..
Městečko Taupo vzniklo až v roce 1989
Sakriš, ne Lukášek, ale kukánek od slova koukat!!!
Středa 6. listopadu
Jak uteklo??? My máme před sebou ještě 9 dní!!! To Mája je doma!
To byl relax!
Tě Puia...setkání s Maory ...jasně, že turistické, ale jinak to nejde...
Tak nás to příjemně překvapilo...na území Maorů jsou činné gejzíry
Jasně, že prohlídka končila tanečním výstupem...to tak je vždycky...ale bylo to poctivé, emotivní, včetně HAKA
A zpět k Pánovi prstenů...jedeme do Hobitína v Kraji (Shire!)...údajně tu filmaři celou tu vesničku nechali...
Musím upřímně říct, že to byl moc milý, vlastně i nezapomenutelný zážitek!
Tak Hobitín mě dostal!!
Bylo to tak: natáčel se tam Pán prstenů a Hobbit, a pak to filmaři všechno uklidili, načež tam začali přijíždět milovníci těch filmů a flákali se po loukách ...a tak pan režisér Jackson a místní farmář Russel, od kterého měl Jackson pronajaté louky, nechali celý KRAJ (Shire) vybudovat přesně podle filmu znovu...je to neuvěřitelně detailní...celé je to absurdně roztomilé...a přes spoustu dýchtících milovníků Pána prstenů je to dobře zorganizované, takže se tam potuluje moc příjemně...
Čtvrtek 7. listopadu
Konečně mám 3/4 kalhoty a tričko...20°C
Pátek 8. listopadu
V hospodě do 22h,pak rychle sbalit a "rychle" chvíli spát, protože budíček v půl třetí ráno ... a letíme do Austrálie...takže bye bye Nový Zéland...bylo to nádherné!!!!
To je Haka!
Wow! Jsme v AUSTRÁLII ....město MRLNOURNE!
Zataženo, ale zatím neprší....teplota kolem 20°C (takže ty letní šatičky dovezeme pěkně čisté domů )...je ovšem pravda, že na chození je to příjemné...
Hmmm, ta CK BUBO/ SEN je fakt neuvěřitelná...osobně ráda povykládám veselé historky...průvodce Alex od nich právě dostal mailem pokyny pro ubytování v Japonsku !!!
Do hotelu projíždíme "Mrakodrapovem" a mezitím jsou staré budovy z dob královny Victorie, kromě Londýna je to nejvíc viktoriánské město na světě, ale současně má nejstarší Čínskou čtvrt na jižní polokouli..takže my bydlíme v hotelu Viktoria v čínské čtvrti
A takhle jsme se dívali po cestě výtahem dolů ze Sky Tower ...
Sobota 9. listopadu
Dnes nás čeká GREAT OCEAN ROAD
Zajímavost: v AUS žije více klokanů než lidí...
Je tu řeka, která se jmenuje Never Never River...
Dendrocindresderoides...má být rostlina, které když se dotkneš tělem, zvracíš...
AUS vlastní největší část Antarktidy...a zrovna tu část, která se už začíná zelenat...
Je tu nejdelší dálnice sveta H1 - 14500km - a spojuje všechna velká města...jen po ní jsou schopné jezdit kamiony s 6-7 návěsy...
AUS má v poušti nejlepší velbloudy a je jich víc než koalů...jednou už napadli i městečko
AUS Alpy mají víc sněhu, než Evropské
Žijí tu Aborigenci...ve středu kontinentu...ale už vymírají...o tom něco vím, povím osobně ..
Je tu 10 000 pláží ...
Farma Alice má větší rozlohu než Izrael...
A my už jsme na GREAT OCEAN ROAD...míříme k městečku Angeles na břehu oceánu
Oprava: Angelsea ...řeka Angelsea se tu vlévá do Tichého oceánu
GOR byla postavena vojáky - veterány 1.světové války, pro které nebyla práce, tak jeden filantrop a nakonec i stát jim nechal postavit tuto silnici v těžkém terénu 14 let ručně a jen s malými stroji,protože velké nebylo jak sem dopravit...
A ta okna jsou opravdu z JEDNÉ skleněné tabule!
Hledáme koaly...nežijou všude, ale ve státu Viktorie ano..jenže jsou moc líní, tak spí 20 hodin denně
( pro mě: oběd Fisherman' s basket byl u George's v Apollo Bay ..slouží to tu hlavně surfařům )
Právě jsme minuli 3 koaly ve větvích...ufff, jsou docela velké!
A další koaly...holt příležitosti k fotografii nejsou...
Jedeme na 12 apoštolů...tedy už je jich méně...eroze působí...
Koaly tu jsou, ale holt vysoko na eukalyptech, kde papají 4 hodiny listí a 20 hodin spí ...slézají jen vykonat potřebu a když už došlo na jednom stromě listí...my jich viděli několik, ale zrovna se nekrmily, jen seděly "jak pecky"...I tak je to zajímavé...
I klokany jsme už viděli skákat na louce, ale byli dost rychlí...
A sobotní večer v Melbourne! Ulice žijí ...skoro jako v Brně!
Neděle 10. listopadu
