Pátek 25. října
Naše expedice snů do země protinožců začíná! S vypětím všech sil (a angličtiny) jsme s Dášou v noci zdolaly imigrační dotazník a už frčíme vlakem na letiště. Cesta přes Dubaj do Christchurch bude dlouhá, ale máme nečekaný bonus – poprvé v životě letíme business class! V pražské lounge se jen opatrně rozehříváme ginem, abychom v letadle měly místo na ten slibovaný luxus. Nový Zéland a Austrálie volají!
Ahojte! Včera v noci jsme s Dášou odeslaly – s vypětím všech sil a vzepjetim znalosti angličtiny on-line imigrační dotaznik… a sedíme ve vlaku směr letiště V. Havla… odtamtud s mezipristáním v Dubaji do Christchurch. Když nás tam pustí, tak nás čeká Nový Zéland – Severní i Jižní ostrov… a pak pár dní v Austrálii… jedeme si plnit zase jeden z cestovatelských snů!!!
A teď prosím pár pravidel pro skupinu:
Tohle je CESTOVATELSKÝ DENÍK
Je nás tu hodně a každá zpráva cinkne každému, takže prosím neposílejte fotky, gify, zprávy, které se netýkají věci… pokud chcete sdělit něco osobního, tak prosím pište na můj nebo Dášin soukromý whatts app… ale, jasně, že dotazy a reakce k věci pište! Také nás bude těšit, když nám tady věnujete lajk, palec nahoru či dokonce srdíčko…
Totéž platí pro přání štěstí (to budeme potřebovat jako vždy) a dobré cesty (dnes pozdě večer máme vyletět, pak letíme celý den a v neděli dopoledne bychom měli přistávat v Christchurch… ty joooo, snad to přežijuuuu!!!…
Pokud se po cestě dostanu k wifi, budou zprávy průběžně… jo a na Zélandu prý všude wifi není, takže já budu psát a až dojedeme někam, kde to pojede, zprávy se odešlou…
WELL!!! (preložím: TOŽ TAK!)
Sobota 26. října
Život v business class mě naprosto dostal – bílé ubrusy, porcelán, šampaňské a postel v rovině! Mezipřistání v Dubaji u zurčící fontánky bylo jen předehrou k nekonečnému letu. V baru nad oblaky jsme si s Moëtem a koktejly v ruce střihly pyžamovou párty v hedvábí od Bulgariho. Kousky lososa a hovězí tenderloin jen potvrdily, že tohle není obyčejná cesta, ale čistý hedonismus ve dvanácti kilometrech.
Lidičky, neberte to prosím jako nějaké vytahování, letíme business class poprvé… ale je to obrovský rozdíl!!! Osobní servis, když chceš, tak šampaňské, výběr z jídel servírovanych NS porcelánu, bílé látkové ubrusy na stolečcích a ubrousky… pak si vysuneš sedadlo úplně na rovinu, máš měkký polštářek a deku, lehneš si na bok a spinkáš… a když máš žízeň či chuť, jen si řekneš… teď jsme v Dubai a snídáme v loungi… úžasný výběr jídel… a sedíme u zurčící fontánky… atd., atd… a Drobku: jíst v letadle jsme zvyklé…🤩…teď nás ovšem čeká těch 17,5 hodin letu…
A to nemluvím o menu hodném zážitkové restaurace, výběru vín, koktejlů, koňaků …a taky zde máme bar, kam se můžeme jít rozptýlit… a taky máme kosmetické přípravky Bulgari, hedvábná pyžama atd… noooo… tohle jsem opravdu nečekala… tak připíjíme sklenkou Moët Chandom!!!
Když tak tenhle kousek nečtěte, já si to tu jen uložím pro vzpomínku:
Hana: Kir Royal coctail, Porto tawny 10leté
Dáša: Negroni coctail
+ olivy + horké oříšky
Kousky lososa s grapefruitem a křenovým krémem,
Hovězí tenderloin s majonézovou omáčkou, dušená brokolice a brambory a celer gratinované,
talíř čerstvého ovoce a talíř boutique sýrů s krekry, oříšky a sušeným ovocem
Neděle 27. října
Konečně v Christchurch! Je tu zima a pošmourno, ale jsme šťastné, že jsme u protinožců, kde zrovna začíná jaro a kvetou sakury. Město poznamenané zemětřesením nás přivítalo jazzovým festivalem a nádhernými parky. Naše skupinka 16 cestovatelů je fajn, průvodce Alex taky. Večeře byla gurmánská – nejlepší ramen ve městě a čerstvý zélandský losos v úpravě sašimi u jezera Tekapo. Tož tak, začínáme!
Pondělí 28. října
Národní park Aoraki nám vzal dech. Sníh napadl teprve předevčírem a pod slunečními paprsky to byla neuvěřitelná podívaná. Hooker Valley trek byl sice náročný kvůli vrstvě sněhu, ale ty výhledy na ledovce byly balzámem na duši. Den jsme zakončili v Te Anau, kde u jezera voní staleté sekvoje. K tomu čerstvá ryba v místní hospůdce a sklenka novozélandského Syrahu – ideální tečka za dnem plným horských scenérií.
Úterý 29. října
Milford Sound je právem osmým divem světa. I když je to nejdeštivější místo planety, nás přivítalo sluncem! Plavba fjordem mezi dvoutisícovými štíty, vodopády a lachtany byla magická. Cestou nás pobavil inteligentní papoušek Kea, který se neúspěšně pokoušel o naše svačiny. Večer v Queenstown jsme objevily úžasnou restauraci The Bunker – praskající krb, skvělé jídlo a víno... prostě celodenní cestovatelská šichta, jak má být.
Středa 30. října
Dnešek byl ve znamení extrémů – od sledování bláznivého bungee jumpingu po magický prales. Zastavily jsme se ve zlatokopeckém Arrow Town a pak si u jezera Wanaka daly ty nejlepší fish & chips v životě. Vrcholem byl noční výlet do deštného pralesa, který se ve tmě rozzářil jako vánoční stromeček díky stovkám svítících červů. Magický zážitek, který ani fotka nezachytí. Spíme v motelu West Heaven, kde nás čeká další dobrodružství.
Čtvrtek 31. října
I v dešti má Zéland své kouzlo. Navštívily jsme městečko Franz Josef a v infocentru konečně spatřily symbol ostrova – nočního ptáka kiwi. Cesta na sever podél Tasmanova moře nás zavedla do zlatokopeckého Rossu, kde kdysi zlatým nugetem podkládali dveře u hospody. V Hokitika jsme ochutnaly místní specialitu white bait a den zakončily degustací deseti pivních speciálů v Greymouthu. Teď už jen odpočinek, zítra nás čeká divoké pobřeží.
Pátek 1. listopadu
Zázrak u Pancake Rocks! Nebe se smilovalo a v deštivém dni nám dopřálo suchou prohlídku těch neuvěřitelných „lívancových“ skal. Oslavily jsme to stylově – lívanci se slaninou, banánem a javorovým sirupem. Cestou vnitrozemím jsme v Reeftonu ochutnaly místní gin ochucený lesním jehličím a v Hanmer Springs se nacpaly nejlepšími pečenými žebry v životě. Večer už v Kaikoura s výhledem na hory a sklenkou Sauvignonu Marlborough. Život je prostě fajn!
Sobota 2. listopadu
Dnešek patřil velrybám a vínu. Na katamaránu nás v Kaikoura doprovázeli delfíni, albatrosi a nakonec i majestátní orky – zážitek na celý život! Pak jsme se přesunuly do slavného regionu Marlborough. Degustace u Alana Scotta se sýrovým prknem a krabem byla naprostý vrchol. Loučíme se s Jižním ostrovem v Pictonu u „Žíznivého prasete“ s anglickým pivem v ruce. Je to tu neustálá přírodní krása, která se člověku vryje hluboko pod kůži.
Neděle 3. listopadu
Plavba přes Cookův průliv byla tedy jízda! Druhý nejdivočejší průliv světa nás nenechal na pochybách – vlny byly takové, že i obří loď se houpala jako ořechová skořápka. Řešily jsme to preventivně ginem a přežily bez úhony. Wellington nás přivítal svou větrnou náručí a skvělou atmosférou v Irish Pubu u černého stoutu. Jsme v úplně jiném světě, Severní ostrov nás právě začíná bavit svým městským ruchem.
Pondělí 4. listopadu
Wellington nás dostal muzeem Te Papa a expozicí o zemětřesení. Pak jsme vyrazily na sever do „Země nikoho“. Cestou nás pobavila městečka jako Bulls, kde je i policie přejmenovaná na „Bullice“. Cílem byl národní park Tongariro – krajina jak z Pána prstenů s majestátní Horou osudu. Večerní trek k vodopádům v deštném pralese pod zářícím sluncem byl prostě báječný. Tečka dne: černý stout Polter u krbu v Park Hotelu.
Úterý 5. listopadu
Jezero Taupo je neuvěřitelná kaldera a ty barvy u Huka Falls jsou prostě neskutečné. V Rotorua jsme si dopřály relax v termálech polynéských lázní a večer nás čekalo setkání s maorskou kulturou v Te Puia. Vidět tanec Haka a gejzíry v akci byl silný, emotivní zážitek. A jako bonus nečekané setkání s kamarádem z Facebooku přes půl světa! Průvodce se sice občas sekne, ale zážitky to bohatě vynahrazují.
Středa 6. listopadu
Hobitín mě dostal! I když je to vlastně nově vybudovaná vesnička, ty detaily jsou neskutečné. Procházka Krajem k domku Bilba Pytlíka a cider v hobití hospodě byl nečekaně milý a nezapomenutelný zážitek. Večer jsme dorazily do Aucklandu, kde si užíváme mrakodrapy a moderní přístav. Večeře v ikonické hospodě Lord Nelson se skvělým Merlotem byla dokonalou tečkou za dny strávenými v maorské mytologii a filmových kulisách.
Čtvrtek 7. listopadu
Auckland je město kontrastů – od Sky Tower s výhledem, ze kterého se točí hlava, až po historický kostel sv. Patrika. Konečně bylo teplo na tričko, tak jsme si užily atmosféru v proslulé hospodě Shakespeare u piva Shylock. Loučíme se s Novým Zélandem, bylo to tu prostě nádherné! Budíček v půl třetí ráno nás sice trochu bolel, ale čeká nás Austrálie. Melbourne, už jedeme!
Pátek 8. listopadu
Melbourne nás přivítalo viktoriánskou elegancí i mrakodrapy. Střídání historie se současností mě tu neustále fascinuje. Prošly jsme Chinatown, okoukly katedrálu a v parku našly domek rodičů kapitána Cooka, který sem přivezli cihlu po cihle z Anglie. Večer patřil nejlepšímu ramenu mého života a skvělému Shirazu v jazzovém baru. Atmosféra města je úžasná, žije to tu skoro jako v Brně!
Sobota 9. listopadu
Great Ocean Road je dechberoucí jízda. Dramatické pobřeží a slavných 12 apoštolů nás úplně uzemnilo. A konečně jsme viděly koaly! Jsou to líné pecky vysoko na eukalyptech, ale vidět je ve volné přírodě je prostě „héč“. Oběd v Apollo Bay u surfařů byl ve znamení čerstvých plodů moře, kterým tu prostě nelze odolat. Večerní Melbourne nás zase vtáhlo do víru uliček a skvělého sushi v Chinatownu.
Neděle 10. listopadu
Sydney je ohromující! Město založené trestanci dnes spojuje nejmodernější mrakodrapy s historickými domky typu New Orleans. Vidět Operu naživo je neskutečný pocit, je mnohem větší, než si člověk z fotek představuje. Abychom to oslavily, daly jsme si klokana s rizotem – mňam! Ubytování v CBD je super, sice si rozkládačku musíme povlékat samy, ale v téhle vysněné destinaci nám to úsměv z tváře nesebere.
Pondělí 11. listopadu
Sydney jsme si totálně zamilovaly. Máme v nohách 22 kilometrů, ale stálo to za každý krok – od Královských zahrad přes slavnou Bondi beach až po plavbu katamaránem v Darling Harbour. Krokodýlí burger k obědu a koktejly s Moëtem jen podtrhly tu skvělou atmosféru. Večerní Opera nasvícená na počest hrdinů války byla dojemnou tečkou. Je to město, které má prostě duši a neuvěřitelně příjemné lidi.
Úterý 12. listopadu
Výlet do Blue Mountains byl naprostý vrchol. Katoomba se svými vodopády a Třemi sestrami v horách, které se modrají eukalyptovým oparem, je kouzelná. Zastavily jsme se v půvabné vesničce Leura a cestou zpět konečně pořádně nafotily koaly a klokany. V podvečer nás loď provezla luxusními čtvrtěmi s vkusnými vilami. Den jsme zakončily čínskými knedlíčky v Chinatownu a zmrzlinou s kousky medové plástve. Blaho v duši!
Středa 13. listopadu
Dnes byl náš velký den – sen se stal skutečností. Večer v opeře v Sydney! Představení v Joan Sutherland Theatre nás úplně pohltilo, chvílemi jsem se zapomínala i nadechnout. Přes den jsme si užily lenošení v Paddingtonu mezi viktoriánskými domky a rozkvetlými jacarandami. Je to tu neskutečně drahé, ale my nic nepřepočítáváme a jen si užíváme ty emoce. Night at the Opera byla prostě NEJ okamžikem celé cesty.
Čtvrtek 14. listopadu
Poslední den v Sydney jsme si užily s nadhledem – prohlídka interiéru Opery a další krokodýlí oběd. Čínská zahrada v Darlingu nám dodala pozitivní energii před cestou domů. Moc to uteklo, ale ta cesta byla jedním velkým splněným snem. Ještě se vpíjím do všech těch pocitů se sklenkou Shirazu v ruce. Nový Zéland a Austrálie mi zůstanou v srdci hodně dlouho.
Pátek 15. listopadu
Cesta domů v business class je příjemné zakončení – sprcha v lounge a hedvábné pyžamo v letadle udělají své. Rekapitulujeme ty nejdražší země světa: petka limči za dvě stovky nás sice dostala, ale ty zážitky jsou k nezaplacení. Srovnáváme s Afrikou nebo Vietnamem a tahle cesta je u nás hodně vysoko. Byl to maraton přírodních krás, městských bulvárů a gurmánských zážitků, na které budeme vzpomínat s úsměvem.
Neděle 17. listopadu
Ještě jedna zajímavost z cest – focení lidí u protinožců je věda. Nesmíte vyfotit ani techniky v opeře bez souhlasu, o dětech ani nemluvě. Zákony o ochraně soukromí tu berou velmi vážně, což dává smysl. Takže mých pár portrétů v deníku vzniklo buď tajně v davu, nebo s výslovným „YES“. Po světě tak teď putují stovky mých fotek přírody a jen hrstka tváří obyvatel, ale ty vzpomínky máme v hlavách jasné.
Pondělí 18. listopadu
Ukládám si sem degustační poznámky ze Zélandu – Sauvignon Blanc 2021 byl špičkou na dortu! A Sydney? Hyde Park, katedrála sv. Marie, Jacarandy v květu a nekonečné plavby trajektem mezi Darling a Harbour Bridge... Byl to jeden velký itinerář štěstí. Ty barvy, vůně a chutě Marlborough a Sydney si chci uchovat co nejdéle.
Pátek 22. listopadu
Tečka za cestou: Emirates mě potěšili. Když vám u starého kufru upadne kolečko, dobrá společnost vám do pěti dnů doručí domů kufr úplně nový! Bingo! Cesta snů tak končí naprosto stylově a s plnou polní připravenou na další dobrodružství.
Středa 18. prosince
Vánoce se blíží a já všem přátelům z našeho cestovního deníku přeji krásné svátky a v novém roce hlavně pevné zdraví. Doufám, že vás moje postřehy aspoň trochu pobavily. A jestli všechno vyjde, tak v dubnu se zase ozvu – tentokrát z naší milované Afriky!
Neděle 22. prosince
Nejsme věční, ale ten čas, co nám je tu vyměřen, bychom měli prožít v harmonii, přesně jak nám to ukázala příroda na Zélandu a v Austrálii. Přeji všem dobrým lidem vnitřní klid a spoustu dalších krásných dní. Mějte se krásně a hledejte radost v maličkostech!
Pondělí 30. prosince
Poslední silvestrovské ohlédnutí za rokem plným neskutečných cest. Užijte si oslavy v bezpečí a pohodě a do nového roku vykročte pravou nohou! Cestovatelský deník pro tuhle chvíli utichá, ale zážitky v nás zůstávají napořád.